Skupinové systémy 1

Napsal Mahtiel Marsy... (») 24. 5. 2011 v kategorii Laboratoř, přečteno: 2253×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinetransfuze-krve.jpg

Annjŏng! Tento článek je zaměřen na některé skupinové systémy. Skupinových systémů máme celou řadu, přičemž nejvýznamnější jsou pro nás ABO a Rh. V těchto dvou skupinových systémech jsme povinni vyhledat kompatibilní (= slučitelnou) krev pro pacienta.

  • Skupinový systém A,B,O a H

 

Erytrocyty

Plazma

Krevní skupina

Antigen (= Aglutinogen)

Protilátka (= Aglutinin)

A

A

anti - B

B

B

anti - A

AB

A,B

žádné

0

žádné

anti - A, anti - B

 

Při zvažování, které transfuzní přípravky budou kompatibilní (= slučitelné), máme na paměti základní pravidlo, že se nesmí setkat aglutinogeny se svými aglutininy. (V případě, že se setkají, převedené erytrocyty zhemolyzují.)

Aglutinogeny A a B se nevyskytují na všech erytrocytech ve stejné antigenní síle a antigenní kvalitě. Rozdíl v antigenní síle označujeme jako podskupinu a rozdíl v antigenní kvalitě označujeme jako variantu krevní skupiny.

Krevní skupina A a B vzniká navázáním jednoduchých cukrů na antigenní strukturní předstupeň H.

Pokud se naváže N- acetylgalaktosamin, vzniká skupina A. V případě, že se naváže D-galaktosa, vzniká krevní skupina B. Antigen H je tedy biosyntetickým předstupněm krevních skupin.

Krevní skupina A nebo B je možná tedy jen pokud se primárně uskutečnila stavba předstupně H. Podstatou rozlišení podskupin v laboratoři, je tedy určení, jak velká produkce antigenu H má navázán příslušný jednoduchý cukr.

Silná podskupina znamená, že prakticky celá produkce antigenu H má navázán jednoduchý cukr. Slabá pak je volná a tudíž přístupná působení protilátky anti-H.

U skupiny A rozeznáváme podskupiny: A1, A2, A3, AX. U skupiny B je to podobné, ale ty v praxi nevyšetřujeme. U skupiny AB rozeznáváme podskupiny: A1B, A2B, A3B, AXB.

Vrátím-li se k podskupinám u skupiny A, tak: V podskupině A1 je nejvíc antigenu A a prakticky žádný antigen H. V podskupinách A2 a A3 je méně antigenu A a více antigenu H. Antigen H si prokážeme reakcí s anti-H protilátkou a sílu reakce zapisujeme v křížcích. V podskupině A2 a A3 se může vyskytovat přirozený aglutinin anti-A1 a v podskupině AX se může vyskytovat přirozený aglutinin anti-A, který bude shlukovat krvinky podskupin A1, A2 i A3.

Podskupina A1 může mít přirozený aglutinin anti-H.

 

Ukázka kompatibility:

E značí erytrocytový transfuzní přípravek, P značí plazmový transfuzní přípravek, PK je transfuzní přípravek plná krev. 

Kompatibilita 

  • Skupinový systém MNSs (čti: velké em, velké en, velké es, malé es)

 

20 let po objevení krevního skupinového systému A, B, 0 a AB objevil KARL LANDSTAINER A LEVINE (=LEVIN) na lidských erytrocytech další aglutinogeny. Označili je M a N. Na krvinkách se vyskytuje buď M, nebo N anebo dokonce oba najednou. Tzn. že v tomto skupinovém systému existuje skupina M, skupina N anebo skupina MN.

Postupně bylo zjištěno, že tyto antigeny nejsou jednoduché, ale jsou složené s dalším párem antigenů, označovaných jako S a s. Při kombinaci všech 4 antigenů rozlišujeme různé genotypové kombinace a fenotypové projevy tohoto systému. A všechny geny se jeví jako KODOMINANTNÍ.

Obecně lze říci, že antigen S se vyskytuje častěji s antigenem M, antigen s spolu s antigenem N.

 

50% jedinců má pak kombinaci MN.

 

Odlišnosti od skupinového systému A, B, 0 a AB:

 

  1. Antigeny tohoto systému se nevylučují do slin, ani do jiných tělních tekutin.

  2. V krevní plazmě se nevyskytují přirozené protilátky. Zcela výjimečně se může objevit nepravidelná slabá protilátka anti-M, nebo anti-N, která je chladové povahy, imunní protilátky se vyskytují zřídka. Častější jsou imunní protilátky anti-S a anti-s. Antigeny MNSs jsou řazeny, mezi slabé antigeny.

  • Skupinový systém P (čti: velké pé)

 

Tento skupinový systém je znám od roku 1927 a objevili jej také Landsteiner a Levine, při pracích se skupinovým systém MNSs. Později bylo prokázáno, že v tomto skupinovém systému můžeme rozeznat 4 antigeny: P1, P PK a p. 

V běžné praxi se vyšetřuje pouze antigen P1. Přičemž 80% lidí je P1 pozitivních.

Antigeny tohoto skupinového systému jsou poměrně slabé a imunizaci vyvolávají jen velmi zřídka.

 

Nevylučují se slinami a velmi vzácně se může vyskytovat přirozená protilátka anti-P.

  • Skupinový systém Rh (čti: er há)

Byl objeven roku 1940 a byl to Landsteiner a Wiener v rámci pokusného pátrání po antigenech MN u opic.

Imunizovali králíky krvinkami opice Makak Rhesus ( Odtud název pro skupinový systém Rh). Krom imunních sér anti-M a anti-N připravili další imunní protilátku, která shlukovala lidské erytrocyty nezávisle na skupinovém systému AB0 a MN.

Pomocí této nové imunní protilátky byl odhalen nový antigen, který byl označen jako Rh-faktor. V průběhu dalších let bylo zjištěno, že tento skupinový systém je mnohem komplikovanější a počet antigenů se dále doplňoval až do výsledku 6-ti antigenů: CcD.Ee (čti: velké cé, malé cé, velké dé, malé dé, velké é, malé é) 

Kombinace: 

  1. CCDDEE (homozygotní)

  2. CcDdEe (heterozygotní)

  3. ccddee (homozygotní)

 

V tomto skupinovém systému nejsou žádné skupinové protilátky. Všechny které nacházíme jsou imunní povahy. Antigen D je jeden z nejsilnějších imunogenů a protilátka anti-D je klinicky významná. Antigeny C, E jsou silnějšími imunogeny, než antigeny c, e. Antigeny skupinového systému Rh se nevylučují do slin, ani do žádných jiných tělních tekutin.

 

  • Skupinový systém LEWIS (čti: lujs)

Zde nacházíme dva antigeny Lea, Leb (čti: lujs á, lujs bé) a dva geny Le, le (čti: velké el é, malé el é).

 

Svou povahou a chováním se tento skupinový systém liší od ostatních systémů. Antigeny mají glykoproteinovou a glykolipoidní povahu a na krvinky se antigeny navazují druhotně, až z krevní plazmy. Navazují se v závislosti na vylučovatelství a nevylučovatelství. Vlivem genu Le lidé produkují antigen Lea.

Lidé s těmito kominacemi genu: Le Le a Le le tvoří Lea. Pak záleží, jestli jsou vylučovatelé Leb+ (čti: lujs bé pozitivní), Se Se (čti: velké es é, velké es é), Se se (čti: velké es é, malé es é), nebo nevylučovatelé Lea+ (čti: lujs á pozitivní), se se.

 

Lidé s geny le le jsou vždy Lea neg a i Leb neg (čti lujs á negativní, lujs bé negativní).

  • Antigeny Lea a Leb jsou poměrně silné antigeny a pravideně vyvolávají imunizaci. Osoby, které jsou Lea neg Leb neg mohou vzácněji mít i přirozenou protilátku, ovšem pouze chladové povahy a typu Ig M. Pokud si protilátka zachová tento charakter, ztrácí účinnost při teplotě těla a pak při transfuzy krve nemá velký význam. Pokud by ovšem protilátka získala tepelný charakter a byla ve vyšším titru (= koncentraci) a změnila se na typ IgG , stala by se klinicky velmi významnou.

 

Jako další příklady bych uvedla skupinové systémy: KELL, DUFFY, KIDD a LUTHERÁN.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a čtyři